Jaké je cestování elektromobilem na dlouhé vzdálenosti?

Urazit 1476 km elektromobilem s malou baterií se mnohým může zdát nepředstavitelné. Jednak kvůli celkové délce trasy, jednak kvůli vybranému elektromobilu. Na cestu jsem vzal opět Hyundai Ioniq Electic 28 kWh s teoretickým dojezdem cca 250 km na plné nabití. Jaké jsou poznatky z cesty?

• Dlouhá cesta elektromobilem s relativně malou baterií není problém.
• Plánování nabíjení před cestou je zbytečné.
• Náklady cestování elektromobilem jsou méně než poloviční v porovnání se spalovacím autem.

Dlouhých cest elektromobilem jsem absolvoval již několik, a to různými modely elektro aut. V elektromobilu Hyundai Ioniq Electric 28 kWh jsem najel kolem republiky 1 300 km v tuhých mrazech zimě i v horkém létě, elektromobilem Škoda CITIGO iV jsem najel 1 712 km do Slovinska a poslední byla 5 200 km dlouhá cesta do Španělska na soutěž s Hyundai Kona Electric 64 kWh. Svoji účast na Messe Hannover na začátku června jsem spojil se schůzkami v Praze. Nejel jsem tam ani zpátky v kuse, čímž se celá cesta 1 476 km stala příjemnější. Celá trasa je znázorněná v článku níže.

Jak jsem plánoval nabíjení a kolik nabíjení stojí?

Věděl jsem, že v ČR budu nabíjet na nabíjecích stanicích EON. Chtěl jsem také vyzkoušet nabíjecí hub u Lovosic. Pro nabíjení v Německu jsem plánoval používat jen appku EnBW, jelikož EnBW má roaming s většinou operátorů v Německu a také v dalších zemích Evropy jako je Rakousko, Slovensko, Polsko, Itálie, Francie, Anglie, Holandsko a další.

V Německu se cena za kWh při rychlonabíjení pohybuje většinou okolo 0,55 EUR za kWh, což je v přepočtu necelých 14 korun. Po červencovém zdražení u jednoho českého poskytovatele nabíjení je cena hodně srovnatelná s cenou za nabíjení u nás. Pro férovost je třeba dodat, že v ČR je v současnosti možnost nabíjet za cenu od 7 Kč, záleží na poskytovateli a smlouvě.

Nabíjení jsem uzpůsoboval velikosti baterie – nechtěl jsem baterii „tahat“ v dlouhých nabíjecích cyklech. Také jsem měl během dne pár hovorů, na které jsem vybavil při nabíjení. Vždy jsem se podíval do appky, kde je další vhodná nabíjecí stanice, a jel jsem.

Spotřeba během cesty a klíčový parametr nabíjení

Cestovní rychlost jsem samozřejmě uzpůsobil podmínkám – opakovaně silně pršelo, chytl jsem několik „stau“. Typická průměrná rychlost mezi dálničními nabíjeními bez „stau“ byla kolem 93 km/h, ne vždy totiž byly nabíječky hned vedle dálnice.

Klíčovým parametrem je pro mě rychlost nabití na dalších 100 km jízdy. Když jsem nabíjel na 50 kW stanicích (v grafu níže označené červeně), tak nabití na dalších 100 km trvalo cca 18 minut, při nabíjení na výkonnějších stanicích (Ioniq zvládne nabíjení max. cca 70 kW) to bylo cca 14 minut.

Průměrná spotřeba za celou cestu byla 12,6 kWh/100 km. Spotřeba během čistě dálničních úseků se pohybovala pod 14 kWh/100 km.

Telematická jednotka EuroWag

Jel jsem s telematickou jednotkou DONGLE 845 od EuroWag, která mě sledovala na trase od Vystrkova do Hannoveru a zpět do Měřína. Díky jednotce jsem měl přehled o jízdě, která byla automaticky vyplněná v elektronické knize jízd. Je škoda, že Ioniq Electric nemá dva OBDII porty. Pokud by tak tomu bylo, mohl jsem jet i s diagnostickou jednotkou a logovat tak další data. Diagnostická data mám k dispozici již z cest kolem republiky, avšak cesta do Hannoveru a zpět vedla hlavě po dálnicích, čímž bych získal jiný typ dat.

Zajímavost z Německa a cena za nabíjení

V Německu u benzínek Aral, kde jsem nejčastěji nabíjel, jsou většinou vybudované minimálně dvě 300kW stanice umožňující nabíjení 4 aut zároveň. Také jsem si všiml, že na německých nabíjecích stanicích se začínají objevovat platební terminály. Tím je nabíjení samozřejmě jednodušší, není potřeba žádná aplikace nebo registrace. Věřím, že k tomuto posunu dojde brzy i u nás.

Celkově jsem za 1 476 km spotřeboval 196 kWh energie a cesta stála necelých 2 000 Kč. Spalovacím autem se spotřebou 6 l/100 km by cesta stála skoro čtyři a půl tisíce korun.

Možná by cesta spalovacím autem trvala o trochu kratší dobu. Já jsem ale nabíjecí zastávky efektivně využíval k práci, přípravě na schůzky, protažení se nebo občerstvení. Během cesty mě navíc neobtěžoval žádný hluk z auta. Úsměvným poznatkem bylo, že na německých dálnicích se nejezdí neomezenou rychlostí v takové míře, jak se u náš často uvádí. Však si všimněte ceny za benzín na obrázku výše…

Tato data vám ukazují, že cestovat elektromobilem na delší vzdálenost není žádný problém. A to ani elektromobilem s malou baterií. Hyundai Ioniq Electric mně opakovaně ukazuje, jak efektivní auto to je. Spotřeba i v dálničních rychlostech je skvělá a ergonomicky je to velice pohodlné auto i na občasné dlouhé vzdálenosti. Já na tomto elektroautě oceňuji ticho a plynulost. Rád poslouchám své oblíbené podcasty. Jako třešnička na dortu je garance od většiny poskytovatelů nabíjení, že energie potřebná k nabití baterie pochází většinou z obnovitelných zdrojů. Je to příspěvek k čistotě životního prostředí.

Petr Beneš, elektromobilní nadšenec jezdící jen na baterky; benes_petr@seznam.cz; www.linkedin.com/in/petrbenes-electromobility.

Tento příspěvek vyšel původně na webu autonabijecka.cz